Za svitu nočních hvězd,
tam ve skrytu stromů,
vidím svou duši kvést
a oddávat se tomu.
Kod přišel nezván, nečekán,
za noci plné tmy,
já již nevěřila těm pohádám,
co mi našeptávaly knih rty.
V obrovském temnu nočním,
já poznala jsem světlo,
ta noc byla pro mne něčím,
co zpátky k pravdé mne svedlo.
Vzléttla jsm vstříc,
své duši, svému srdci,
to nemohu snad ani říct,
jak při pomyšlení mé srdce buší.
Ten vzácný, drahý okamžik,
budu mít stále v srdci,
až jednou všechno pomine,
on zachrání mi duši.
Žádné komentáře:
Okomentovat