Ach společnosti,
ty bídná proradná,
v lesích se schovávající
bestie.
Já proti tobě, bezradná,
prohry se bojící,
schovávající se
ve stínech.
Přetvářka, faleš,
ve tvých stopách jdou.
A mé srdce na tisíce kousků,
svýmy spáry rvou.
Slova mít a vlastnit,
ti v pátách jdou,
však v dobrých duších,
svá místa nenajdou.
Jen pít a sát,
ty naše čisté duše a sny.
A spoutávat, svazovat
naše životy těžkými provazy.
To umíš dokonale!
Společnosti, bestie zlá!
Lidé tě milují,
já však tě proklínám.
Žádné komentáře:
Okomentovat